Noci Dnem
Vít Zouhar (*1966)
V roce 2005 jsem byl vyzván Národním divadlem v Brně, abych pro slavnostní znovuotevření brněnské Reduty zhudebnil fragment Goetheho pokračování Kouzelné flétny. Tuto nabídku jsem s radostí přijal, přestože na napsání opery zbývalo jen pár týdnů, neboť jsem věděl, že na její inscenaci budeme pracovat společně s režisérem a scénografem Roccem, dirigentkou Gabrielou Tardonovou a dramaturgem Jiřím Zahrádkou (Vít Zouhar)
Děti Dětského sboru Brno vystoupily v této inscenaci v roli třech géniů.
Vít Zouhar je držitelem řady skladatelských cen (Musica Nova, Generace, OSA, Č
HF), opera Noci Dnem byla nominována na inscenaci roku. Opera na motivy fragmentu J. W. Goetha Der Zauberflöte zweiter Tei. Monostatos přichází se svou družinou dam ke Královně noci. Oznamuje, že se jim podařilo uchvátit Paminina a Taminova syna do její moci. Královnina kletba však odolává Sarastrově ochraně. Netuší, že Monostatos je převlečený Sarastro, který se pomocí intriky snaží nad ní zvítězit. Královna noci sesílá na zem nářky a mraky, aby zahalily zemi temnotou. V hradu Tamino naříká nad ztraceným synem a vzývá bohy, aby ho chránili. Suita jinochů kráčí s rakví, v níž je syn uzavřen. Pouze pohyb udržuje při životě. Mezitím se v lese radují Papageno s Papagenou z úspěšného lovu a malých Papagenů. Sarastro je bohy vyslán z kláštera a svými kouzly připravuje nic netušící dvojici na záchranu dítěte. Pamina v hradu naříká nad osudem, který ji vyrvalsyna z náručí a plna odhodlání chce vzdorovat všem úkladům. Kletba je však silnější a Pamina i Tamino jsou omámeni. Papageno s Papagenou chtějí radostnou novinu o jejich právě narozených dětech sdělit Pamině a Taminovi. Budí je a nevědomky je tím osvobozují z královniny kletby. Pamina s Taminem jsou odhodláni společně své dítě zachránit.
Družina dam oznamuje příchod kněží, kteří sdělují, kde se nachází jejich syn. Královnini strážcové u rakve opakují „soudíme, trestáme". Královna se snaží všemožně Pamině a Taminovi zabránit, aby svého syna získali zpět. Pamina však chráněna mateřskou láskou překonává veškeré nástrahy. Společně pak všichni opakují: „Chlapec nás slyší a už se probouzí“. Kletba ustupuje a všichni na něj v úžasu hledí. Chlapec promlouvá: „Jsem to, jsem to já“. Finále je oslavou Papageny a Papagena, kteří zdánlivě mimoděk zachránili dítě i zemi před temnotou a zlobou Královny noci.
Premiéra 1. 10. 2005, divadlo Reduta