Dětský sbor Brno (spoluúčinkuje Miloslav Ištvan Quartett)

• Leoš Janáček Královničky
• Bohuslav Martinů Špalíček – výběr z verze pro dětský sbor a klavír
• Karel Reiner Květovaný kůň
• František Domažlický České písně pro dětský sbor a smyčcová kvarteto

Dětský sbor Brno sbormistr Valeria Maťašová

Na koncertě v Mozartově sále účinkuje Dětský sbor Brno, který je od roku 2004 nedílnou součástí brněnského operního dění. Kromě pravidelného účinkování v operních představeních slaví toto dětské těleso úspěchy také svou koncertní činností.

Královničky – „Staré národní tance obřadné se zpěvy“ jsou půvabnou kompozicí Leoše Janáčka (1854–1928) z roku 1889, tedy z počátků skladatelova intenzivního zájmu o moravský hudební folklor. Průvody mladých dívek, královniček, patří k nejstarším lidovým obřadním zvykům spojeným s příchodem jara. V roce 1888 byl takový obřad s 11 čísly uveden díky představitelce národopisného hnutí Lucii Bakešové v Ořechově u Brna jako součást tamní výstavy. S manžely Bakešovými Janáček často spolupracoval a krátce nato vytvořil klavírní doprovod k ořechovským Královničkám, které dodnes okouzlují svou zpěvností a dojemnou prostotou. Vznikly ale i další úpravy Královniček, například také od skladatele a dirigenta Karla Kovařovice.

Ke zkomponování Špalíčku dovedl Bohuslava Martinů (1890–1959) jeho zájem o staré české hry a říkadla. První pokus komponovat na stará česká říkadla provedl ve svých ženských sborech. V Paříži v roce 1930 připadl na myšlenku zkomponovat lidové divadlo – Špalíček. S sebou měl pouze Erbenovu sbírku říkadel, ale další podněty získal v České kolonii z knih Boženy Němcové. To však stále nestačilo a tak Martinů procházel archivy a sestavoval materiál ke zhudebnění. První byla Legenda o svaté Dorotě zkomponovaná v lednu 1931, od které postupoval k celé skladbě. Kompozici dokončil v únoru 1932 zhudebněním Erbenových Svatebních košil, které však nakonec ze Špalíčku vypadly. Martinů šlo především o vytvoření scénické lidové hry. Záměrně užíval velmi prosté prostředky, aby podtrhl lidovou lyriku celého díla. Původně byl Špalíček koncipován pro komorní orchestr, ale v roce 1940 jej nově instrumentoval. Na koncertě zazní výběr z tohoto díla s klavírním doprovodem.

Květovaný kůň Karla Reinera (1910–1979) jsou básně, hry a rýmovačky pro sóla, dětský sbor, recitátora a klavír na slova Norberta Frýda. Frýd působil v terezínském ghettu jako vychovatel a jeho Abeceda květovaného koně byla součástí tamního slabikáře. Spolu s Karlem Reinerem připravil pásmo říkadel a písňových textů pro děti a jejich představení, která byla nastudována a hrána v tzv. Jugendheimu, kde děti žily spolu se svými vychovateli. Smysl těchto představení nebyl ani tak pedagogický, ale spíše psychologický, aby při veselém divadle nejmenší nedobrovolní obyvatelé ghetta alespoň na chvíli zapomněli na odloučení od svých blízkých a na prožitá traumata. Tam také v prosinci 1943 zazněl Květovaný kůň. Také František Domažlický (1913–1997) (vl. jménem Tausig) byl v roce 1941 deportován do terezínského ghetta a následně do několika koncentračních táborů. Stejně jako Karel Reiner měl štěstí a přežil. Po válce vystudoval pražskou akademii a živil se jako violista v různých orchestrech. Vedle této činnosti také komponoval. Jeho hudba je vystavěna na tonálním základě a melodice s výrazně lyrickým akcentem. České písně pro tři ženské hlasy nebo ženský či dětský sbor a smyčcové kvarteto op. 17 vznikly v roce 1955.

Jiří Zahrádka